Řád sv. Huberta

Řád svatého Huberta je rytířský, myslivecký, světský řád uznávající křesťanské principy života, založený Františkem Antonínem hrabětem Sporckem původně jako řádové bratrstvo v roce 1695 v Lysé nad Labem, který od 3.11.1723 uznal císař římský a král český Karel VI jako Řád svatého Huberta, když přijal jeho členství. Řád sv. Huberta po smrti fundátora přešel do latentního stavu. Nikdy nebyl zrušen. V roce 1938 byly činěny pokusy jej znovu oživit avšak doba tomu nepřála. Řád svatého Huberta byl neoficiálně obnoven v roce 1978 (3.11. svátek sv. Huberta) přečtením novodébé zakládací listiny ŘsH. První aktivní činnost začíná řád vyvíjet již v roce 1998 avšak oficiální zaregistrování bylo provedeno až v roce 1992  Ministerstvem vnitra, když byly přijaty příslušné zákonné normy.
Členy ŘsH jsou myslivci - křesťané, kteří vykonávají aktivně právo myslivosti více jak 10 let, prokáží se přijetím křtu v křesťanských církvích a souhlasí se stanovami řádu a zaváží se naplňovat vnitrořádová pravidla. Členem ŘsH se stává myslivec po slavnostním přijetí do ŘsH v kapli sv. Huberta na Kuksu a to v jarním termínu (kolem 29.03.) nebo na podzim (vždy 3.11). Členy ŘsH se mohou stát i ženy. Člen ŘsH může být členem i jiné myslivecké organizace.
Rytířem řádu svatého Hubereta se stává člen po určité době, která není časově omezena, ve které prokáže, že je hoden nosit tento "titul" a stát se rytířem činů a ducha ve smyslu původního řádu šporkova, vždy 3.11. na den svátku našeho patrona sv. Huberta. Rytíř ŘsH má právo nosit dědičný erb, zvolit si rodové heslo a používat označení "Eques Ordiní sanctí Hubertí" - rytíř Řádu svatého Huberta a zvolit si za jméno přídomek.
Řád svatého Huberta usiluje o to, aby pozitivní prvky, které hrabě Sporck vnesl do české myslivosti nebyly zapomenuty ba spíše byly rozvíjeny v praktickém výkonu myslivosti v působnosti ŘsH, kterým je celý křesťanský svět. Posláním ŘsH je zachovat nekomerčnost nebo přiměřenou komerčnost lovu na bázi krytí vynaložených nákladů na provoz myslivosti, mysliveckých tradic. myslivecké etiky a zvyklostí. Také pečuje o myslivecké památky prostřednictvím zřízené a jím spravované nadace.Udržuje přátelské kontakty s myslivci celého světa, s bratrskými řády Evropy a mysliveckými organizacemi, které mají ve stanovách podobné nebo blízké cíle jako ŘsH. 
Řád svatého Huberta je zřizovatelem Hospitální nadace F.A.hraběte Sporcka a jejím prostřednictvím usiluje v duchu nadace fundátorem založené prospět chudým a potřebným lidem, zvelebovat myslivecké památky a podporovat všechny druhy umění, které jsou spjaty s myslivostí (jako je malířství, hudba, sochařství atp.) Cílem ŘsH je ve spolupráci s jinými subjekty vrátit kuksu dřívější evropský formát jako jedinečné barokní památky.
Řád svatého Huberta rozvíjí i činnost s dětmi a mládeží v duchu teze poznání přírody a ekologických a etologických zákonitostí v přírodě. K tomu pořádá soutěže a přednášky, které realizuji ve školách jeho členové.

Řád sv. Huberta reprezentuje tradici ušlechtilého lovu, který přivezl do Čech František Antonín hrabě Sporck. Tento bohatý šlechtic, majitel rozsáhlých panství kolem Kuksu a  mecenáš spojil před třemi sty lety v regulích Řádu myšlenky novodobé myslivosti a humanismu, se kterými se setkal na svých cestách Evropou.
Řád byl zřízen za tím účelem, aby ti, kteří budou do řádu přijati, byli odvráceni od různých marnivých a záludných skutků a oddávali se raději nevinné a ušlechtilé myslivosti...
...aby lovci byli chráněni od velké nehody, aby byla svornost a soudržnost mezi členy větší...
...kromě toho myslivcům, kteří pro neschopnost si chleba službou již nemohou vydělati, z pokladny, kam plynuly řádové příspěvky, dostalo se podpory...a
Věhlas Řádu pohasl po smrti svého zakladatele. K jeho obnovení došlo tajně v roce 1978. Tehdy se sešla na Kuksu malá skupinka nadšenců a znovu se slavnostní přísahou přihlásila k poslání Řádu.
Po listopadu 1989 se aktivita Řádu konečně mohla obrátit na veřejnost: získává další členy a probíhá příprava jeho legalizace.  Rok 1992 (16.06.1992) se pak stal rokem oficiální registrace novodobého Řádu Sv. Huberta se sídlem na Kuksu (Ordo sancti Huberti in Kukus)

Více jak 300 let staré myšlenky Řádu svatého Huberta mají stále co říci. Navazují na nejlepší tradice středoevropské myslivosti i humanismu, které u nás nebyly nikdy cizí. Řád svatého Huberta se řadí mezi nejstarší myslivecké organizace ve střední Evropě. U jeho kolébky stál František Antonín hrabě Sporck, pán obrovského panství, vzdělanec, výborný hospodář a organizátor i člověk osobitých názorů a nápadů. Byl prvorozeným synem generála Johana Sporcka, vynikajícího vojáka a vojevůdce. Tento byl za své zásluhy povýšen na barona a Leopold I. mu věnoval panství Lysá n. Labem. Johan Sporck dokupuje další statky v létech 1650 - 1675 a stává se jedním z nejbohatších mužů českého království. Jeho oba synové František Antonín i Leopold Ferdinand studují od svých 13 let na pražské universitě.

František Antonín ukončuje studia filozofie a práv s výborným prospěchem a podniká tzv. kavalírskou cestu po Evropě. Během této cesty pobývá v různých zemích a končí dvouletým pobytem u dvora Ludvíka XIV. ve Versailles. Okázalý styl nejvyšší francouzské šlechty, a především lov, F. A. Sporcka okouzlily a inspirovaly, což se později projevilo při uskutečňování nejpozoruhodnějšího Sporckova záměru a tím je bezesporu KUKS. Malá osada je během několika let přebudována v sídlo bohatého šlechtice, přesahující svým vybavením lázeňská zařízení Karlových Varů. Kuks nabízel Dům filozofů, divadlo a operu, hipodrom, střelnici, parky, oboru i lovecká zařízení. Skvostem byla a jsou sochařská a stavební díla: lesní betlém, kostel sv. Trojice a Braunova galerie ctností a neřestí. Nelze zapomenout na holandskou lékárnu a hospitál. Obrovské zásluhy má ale hrabě Sporck v oblasti rozvoje chovu a lovu zvěře a v modernizaci pojetí myslivosti. Opouští zcela doposud běžné zvyklosti při lovu, především je odpůrcem bezuzdného zabíjení nadháněné zvěře. Jeho pojetí lovu je lov parforsní, lov na předem vytypovaného jedince, kterému je dána možnost úniku. Celý průběh lovu má svá neměnná a zákonitá pravidla a rituály, včetně pocty takto ulovené zvěři, zacházení se zvěří před a po ulovení. Vzhledem k průběhu takového lovu došlo k výraznému rozvoji loveckého psářství a lovecké hudby. Hrabě byl zakladatelem řady kačeníků, bažantnic, obor, číhadel a dalších zařízení pro chov a lov zvěře. Sporcka je proto nutno považovat za zakladatele myslivecké etiky v Evropě a cílevědomého mysliveckého hospodáře se zvěří.
Toto pojetí myslivosti zvýraznil dne 3. listopadu 1695, kdy založil Řád sv. Huberta, prohlásil se velmistrem, založil Řádovou knihu a stanovil třicet povinností a pravidel pro řádové členství. Svůj řád, jehož insignií byl medailónek se svatohubertským výjevem, zdobený drahokamy, zavěšený nad loveckou trubkou s rudou šesticípou sametovou rosetou, uděloval pomazaným hlavám církevním a světským, šlechticům a jejich manželkám. Hlavní podmínkou členství v Řádu bylo horlivé provozování ušlechtilé honby a veškeré myslivosti při respektování zákonů a božích přikázání, úcta k patronu myslivců svatému Hubertovi a šíření vzájemné svornosti mezi milovníky honby ve jménu lásky k bližnímu a úcty k Stvořiteli světa.
Ideály milosrdenství a lásky k bližnímu, které již okrajově zaznívají v Regulích Řádu, inspirovaly hraběte Sporcka při založení Hospitální nadace F.A. hraběte Sporcka.

Kdo jsme?
Novodobý Řád se svým posláním plně hlásí k myšlenkám a odkazu Řádu původního. Jeho činnost lze rozdělit tak rozdělit do dvou okruhů.
- na činnosti věnující se zachovávání a podpoře ušlechtilých mysliveckých tradic
- na činnost charitativní, směřující nejen na podporu svých členů, ale i ve prospěch památek svázaných s posláním Řádu a podporou lovecké hudby, malířství a literatury v duchu odkazu jeho zakladatele.
V čele řádu stojí velmistr Řádu a výkonný sbor Rady mistrů, složený z mistrů ŘsH. Členové Řádu jsou pasováni na rytíře a mají právo udělení dědičného erbu, a nošením názvu EOSH (Egui Ordini sancti Huberti- rytíř Řádu svatého Huberta). Řád působí na celém území naší země prostřednictvím 12-ti prefektur.
Do řádu jsou přijímáni všichni občané, muži i ženy, kteří jsou křesťané a vykonávají alespoň deset let právo myslivosti. Přijímací ceremoniál, který proběhne po splnění stanovených podmínek, je prakticky totožný s původním ceremoniálem z dob šporkových a odehrává se 2 krát do roka a to v předvečer výročí úmrtí fundátora (29.03.) a na svátek s. Huberta (3.11.) v Hubertově kapli (Zadní kapli) v Hospitalu na Kuksu. Počet členů Řádu je stanoven číslem sestaveným z data narození a úmrtí fundátora, tzv. NUMERUS CLAUSUS.

Naše současnost
Řád se v souladu se svým posláním věnuje řadě činností, určených členům u veřejnosti:

Každoroční semináře
Řád v nich věnuje pozornost především otázkám myslivecké morálky a etiky, klade důraz na myslivost jako trvalou službu přírodě i společnosti a historickým tématům jako poučení pro současnost.
Semináře, často se zahraniční účastí, jsou vždy završeny vydáním sborníku. Odborné semináře a společenské prezentace Řádu sv. Huberta a celé myslivosti připravují také jednotlivé prefektury.  

Hubertovy listy - informačně vzdělávací bulletain Řádu, vychází každoročně od r. 2000

Klub přátel Řádu svatého Huberta (založen 2001)- organizace pro mládež a mysliveckou veřejnost, působící zejména v oblasti myslivosti a ochrany přírody.

Svatohubertská slavnost na Kuksu - koná se první říjnovou sobotu  pravidelně od roku 1993. Dnes jsou spojeny s širokou účastí veřejnosti. Účast návštěvníků 5 až 10. tisíc osob.

Svatohubertská troubená  mše v chrámu sv. Víta v Praze - připomínka duchovního odkazu hraběte Sporcka se koná každoročně v říjnu
Svatohubertské mše organizují i jednotlivé prefektury.
Mše jsou tradičně doprovázeny hrou na lesní roh jako připomínka zavedení fanfár do mysliveckých ceremoniálů hrabětem Šporckem

Svatohubertské řádové víno - myšlenka vzkřísit tradici Sporckem založených vinic na Kuksu je teprve na počátku, ale první řádky révy se již zelenají.. Svatohubertské víno má již  svou ochranou známku a je k dostání v síti Vinařství Kutná Hora, sro, p. Rudolfský.
Foto láhve (vejde-li se)

Mezinárodní spolupráce
Řád sv. Huberta se ve své novodobé podobě začlenil do velké rodiny zahraničních řádů se stejným posláním. V současnosti udržuje kontakty s řády v Německu, Polsku, Rakousku a Belgii.

Hospitální nadace F. A. Sporcka
Osvícenecké myšlenky hraběte Sporcka se projevily také založením a finančním zabezpečením hospitálu pro dožití stovky mužů z jeho panství. Když po roce 1989 hledal Řád sv. Huberta cestu k naplnění charitativní činnost svého poslání, ujal se také tohoto Sporckova odkazu. V roce 1993 byla Řádem zaregistrována Hospitální nadace  Františka Antonína hraběte Sporcka.
Hospitální nadace usiluje o podporu duchovních, mysliveckých a loveckých tradic Řádu a záchranu a obnovu mysliveckých, lesnických, rybářských, přírodopisných a církevních památek zasvěcených myšlenkám Řádu. Podpoře aktivit rozvoje hry na lesní rohy, myslivecké hudby, malířů malujících přírodu a zvěř a literatury, především vydávání odborných či jiných textů o přírodě, zvěři, myslivosti a lovu.